Trocha historie českého státu
Přemyslovské Čechy - cesta ke sjednocení, Přemyslovské Čechy a křesťanství
Prvním knížetem z rodu Přemyslovců, o kterém se dochovaly písemné záznamy, byl koncem 9. století Bořivoj, sídlící zprvu na Levém Hradci a později v místech, kde dnes stojí Pražský Hrad.
Bořivojův vnuk Václav přemyslovské panství značně rozšířil, ale nakonec byl poražen germánskými sousedy a zavázal se platit králi Jindřichu Ptáčníkovi tribut za zachování míru. Kníže Václav byl roku 935 zavražděn na příkaz svého bratra Boleslava; po smrti byl Václav považován za svatého.
V roce 995 přepadla knížecí družina Libici, kde žili Slavníkovci a všechny je pobila, čímž se Přemyslovci stali jedinými pány v Čechách.
Roku 973 dosáhl Boleslav II. založení biskupství v Praze; prvním biskupem se stal saský kněz Dětmar a druhým Slavníkovec Vojtěch, který byl po své smrti prohlášen za svatého. Prvním klášterem v Čechách byl ženský benediktinský klášter u sv. Jiří na Pražském Hradě, jehož představenou - abatyší se stala dcera Boleslava I. Mlada. V roce 993 byl benediktiny založen první mužský klášter v Břevnově.
Do 11. století se v Čechách pěstovaly i staroslověnské obřady a písemnictví; kníže Oldřich založil pro slovanské mnichy roku 1032 klášter v Sázavě, jehož prvním opatem byl Prokop, později prohlášený za svatého.
V 10. století vznikly první staroslověnské legendy o Konstantinovi a Metodějovi, o kněžně Ludmile a svatém Václavovi. Nejstarší dochovanou kronikou z Čech je latinsky psaná Kosmova Kronika Čechů z 12. století. Boleslav I. odmítl odvádět poplatky německému království a sám začal od svých poddaných vybírat pravidelné daně. Boleslav I. nechával na nově dobytých územích stavět hrady, do kterých dosazoval správce - kastelány - a vojenskou posádku.
Pražský biskup Vojtěch z rodu Slavníkovců se dostal do sporu s knížetem Boleslavem II., čímž se velmi zhoršily vztahy mezi Přemyslovci a Slavníkovci. Bořivojem počínaje se všichni přemyslovští panovníci stali křesťany a později vládli pod pomyslnou ochranou světců, patronů;ochránců české země, knížete Václava a jeho babičky Ludmily. První křesťanské kostely byly vystavěny na knížecích hradech - v Levém Hradci a na Pražském Hradě. Legendy byla stará středověká literární díla, vyprávějí o životě a činech svatých;světců. Se založením pražského biskupství se začíná rozmáhat latinská literatura - příběhy ze života sv. Ludmily a sv. Václava, později legendy o sv. Vojtěchovi a sv. Prokopovi. Prvními historickými díly jsou anály - letopisy a zpracování delšího období - kroniky, vznikající v klášterech nebo kostelech.
Společnost a kultura raně středověkého českého státu
Ze správců hradů a dvorských úředníků se postupně vytvářela šlechta. Roku 1189 vyhlásil kníže Konrád II. Ota ustanovení o dědičném držení šlechtických pozemků i s lidmi, kteří na nich byli usídleni. Poddaní byli nuceni pracovat na polích svého pána, tzv. konat robotu.
Významnou kroniku raně středověkého českého státu sepsal kronikář Kosmas. Poddanské dávky odváděné panovníkovi označujeme jako berně. Církevní vrchnosti odváděli poddaní tzv. desátek. Pravidla klášterního života mnichů se nazývají řehole. První mužský klášter v Čechách vznikl v pražském Břevnově. Nejvýznamnějším českým kostelem se stala rotunda svatého Víta, kterou dal postavit kníže Václav.
Nejstarší českou "hymnou" je duchovní píseň Hospodine, pomiluj ny. Stavby zvláště kostelů a klášterů v 11. - 12. století byly zbudovány v románském slohu. Panovník jmenoval členy své družiny správci neboli kastelány knížecích hradů.
Přemyslovské Čechy - za královskou korunou
Kníže Oldřich znovu dobyl Moravu a s konečnou platností ji připojil k českému knížectví. Břetislav I. uspořádal roku 1039 velké tažení proti Polákům a pronikl až do jejich sídelního města Hnězdna;Hnězdno, odkud přemístil ostatky sv. Vojtěcha do Prahy.
Vratislav II. byl roku 1086 korunován prvním českým králem za podporu císaře ve sporu s papežem. Vladislav II. byl roku 1158 korunován na druhého českého krále za pomoc císaři Fridrichu Barbarossovi.
Vladivoj dosazený na český trůn polským knížetem Boleslavem Chrabrým si nechal na vlastní žádost udělit Čechy v léno od římského krále a začlenil tím český stát do Říše římské. Vratislav II., který sídlil na Vyšehradě, založil během své vlády v Olomouci druhé biskupství.
Soběslav I. porazil v roce 1126 německé vojsko v bitvě u Chlumce; na počest vítězství byla vysvěcena románská rotunda na hoře Říp.
Překonání krize a první pokusy o zisk královské koruny; složitá cesta k dohodě přemyslovců
V 11. století byla natrvalo k českému státu připojena Morava. České vojsko vyzdvihlo v Hnězdně ostatky pražského biskupa Vojtěcha. Břetislav I. nechal nad hrobem svatého Vojtěcha v Hnězdně vyhlásit naše první zákony. První český panovník, který získal královský titul, byl Vratislav II.
Vladislav II. získal královský titul od císaře Fridricha I. Barbarossy za pomoc při dobývání severoitalského města Milána. Kníže Břetislav I. uskutečnil vojenské tažení do Polska;Hnězdna. Ostatky svatého Vojtěcha byly s bohatou kořistí přeneseny z polského Hnězdna do Prahy.
Břetislav I. se výpravou do Hnězdna;Polska snažil dosáhnout povýšení pražského biskupství na arcibiskupství. Břetislav I. ustanovil v nástupnictví na trůn zásadu stařešinství.
Vratislav II. získal královský titul roku 1085. Vedle pražského biskupství bylo roku 1063 zřízeno biskupství v Olomouci. Přemyslovci ve sporech o trůn hledali pomoc u panovníků středověké římské říše. Břetislavův nejstarší syn Spytihněv II. požádal římského papeže o udělení královského titulu. Spor mezi mocí světskou a církevní vyvrcholil v tzv. boji o investituru.
Komentáře
Přehled komentářů
Pletete tady dohromady dějiny Čech a Moravy jako by to bylo totéž, ale není. Za prvé Oldřich nepřipojil Moravu k českému státu, ale k přemyslovskému státu, Morava dál zůstala oddělenou zemí a k Čechám nikdy v historii připojena nebyla. Taky je nejasné co myslíte tím druhým biskupstvím, bylo to druhé biskupství na Moravě, první bylo založeno 869 jako arcibiskupství svaté církve moravské ve Velkomoravské říši, prvním arcibiskupem byl svatý Metoděj. Taky vám tady chybí zmínka o tom, že Čechy vznikly uvnitř Velkomoravské říše a Bořivoj I. vládl v Čechách z vůle moravského krále Svatopluka I., Čechy se pak od Velkomoravské říše odtrhly. Tím, že mícháte dohromady Moravu a Čechy popíráte svoje "Pravda vítězí!" a taky je to samozřejmě určité znevážení moravských dějin.
prosim
(anonym, 4. 6. 2008 16:52)ty joo je to moc dlouhy tak neim co tam mam napsat poradte nebo napiste mi jak to mam zkratit!!!!!!Prosim
Oldřich
(admin, 20. 3. 2007 1:33)
Oldřich
(? - 9.11.1034)
"Silný a bezohledný kníže"
Oldřich, český kníže z rodu Přemyslovců v letech 1012-33 a pak krátce v roce 1034, přichází na svět někdy ve druhé polovině 10. století (někdy kolem roku 975) jako nejmladší syn Boleslava II. Pobožného (viz Boleslav II. Pobožný) a kněžny Emmy (viz Emma).
V mládí Oldřich dostává od svého otce v úděl Žatecko, v roce 1001 pak Oldřich společně s matkou a bratrem Jaromírem (viz Jaromír) prchá z Čech před starším bratrem Boleslavem III. Ryšavým (viz Boleslav III. Ryšavý), který se v mocenském boji o český knížecí stolec nerozpakuje dát příkaz k vraždě sourozenců - několik příštích let pak bratři s matkou žijí na dvoře bavorského vévody Jindřicha II.
Do Čech se Oldřich vrací v roce 1004, kdy se jeho bratr Jaromír stává českým knížetem, a vrací se na svůj Žatecký úděl.
V roce 1012 stojí Oldřich za převratem, při němž je kníže Jaromír svržen - na knížecí stolec pak usedá iniciátor převratu, Oldřich.
Jako český kníže si Oldřich počíná energicky, mimo jiné stojí za tzv. "druhým vyvražděním Vršovců" v roce 1014, kdy se zbaví velké části opozice, doba jeho vlády je dobou, kdy je překonána krize české státnosti, jež má své kořeny za vlády jeho staršího bratra Boleslava III. - Oldřichovi se daří připojit k českým zemím některá dříve ztracená území (mimo jiné Moravu, kterou vojenským vpádem v roce 1019 odejme Polsku), značně nezávisle si počíná i co se týče politiky vůči římskoněmeckým panovníkům.
Tato nezávislost se mu nakonec stane osudnou - poté, co se Oldřich na počátku třicátých let 11. století odmítne podřídit moci římskoněmeckého císaře Konráda II. (odmítne se účastnit císařova tažení do Polska), je jím v roce 1033 zbaven moci a uvězněn - na český knížecí trůn je pak navrácen Jaromír, Oldřich je přinucen k životu v bavorském vyhnanství.
Na jaře roku 1034 je ale Oldřich císařem omilostněn a vrací se do Čech - tady pak nechá oslepit Jaromíra a vypudí ze země svého syna Břetislava (viz Břetislav I.), poté se na krátký čas ujímá vlády nad českými zeměmi.
Ještě je třeba zmínit, že (nejspíše) v roce 1032 je na Oldřichův popud založen Sázavský klášter, jehož prvním opatem se stává Oldřichův přítel sv. Prokop.
Zajímavý je Oldřichův život rodinný - kníže Oldřich je za svého života dvakrát ženatý, přičemž jméno jeho první ženy se nezachovalo. Oldřichovou druhou ženou je pak Božena, s níž se setkává na svém Žateckém údělu - k setkání podle tradice došlo v lese, kde prostá selka Božena prala prádlo.
Ze svazku s Boženou pak někdy v roce 1002 přichází na svět nemanželský syn Břetislav (pozdější kníže Břetislav I. {viz Břetislav I.}), svůj vztah s Boženou Oldřich legitimizuje sňatkem až po smrti své první ženy.
Kníže Oldřich umírá 9. listopadu roku 1034.
prosim
(mic halka, 19. 3. 2007 14:39)poratte mi prosim Které území připojil k českému knížec tví oldřich??
Morava
(Martin, 19. 4. 2012 1:39)